Ještě jsem tady, říká výtvarník Ladislav Postupa
Liberecký fotograf a grafik Ladislav Postupa se dráze profesionálního výtvarníka věnuje bezmála padesát let. Připravuje se výstava z jeho celoživotní tvorby, která by měla proběhnout v září roku 2009 v Severočeském muzeu v Liberci u příležitosti autorových osmdesátin. Při našem únorovém rozhovoru poodhalil některé neradostné skutečnosti z poslední doby.
„Loňský rok byl pro mě plný katastrof. Vichřice zničila střechu mého ateliéru v liberecké kavárně Nisa, kde jsem pracoval celých 42 let. Ateliér jsem byl nucen opustit, pracuji teď doma. Na stísněné podmínky si ale jen těžko zvykám,” říká autor řady vynikajících prací, které ho zastupují ve světových sbírkách v Anglii, ve Francii i v Americe.
Další těžkou ranou pro něj byla diagnóza lékařů: rakovina v oblasti ledvin, kterou už nemá smysl operovat. „Dali mi dva roky života. Na přelomu roku se ale ukázalo, že postup nemoci se zastavil. Nevím, kolik mám ještě času, ale cítím se teď dobře a ze všeho se raduji mnohem víc než dřív,” dodává. Podle jeho slov bude výstava v Severočeském muzeu poslední, kterou uskuteční.
Velkou touhou autora je celoživotní monografie, která by obsahovala 150 obrazů. „Vyšly mi dvě menší monografie, mé obrazy jsou v celé řadě publikací. Nejvíc si ale vážím zastoupení ve francouzkých a anglických sbírkách výtvarného umění. Naopak nejhůř jsem zastoupen u nás v Čechách. Když jsem ve Francii, říkám si, tady jsou moje děti. Pokud výtvarník nežije v Praze, musí počítat s mnohem většími obtížemi,” vysvětluje Postupa a vzpomíná, jak byl pro odbornou kritiku svým výtvarným pojetím nezařaditelný.
Součástí jeho práce jsou i velkoplošné fotografie adjustované na dřevovláknitých deskách. Uplatnil je v řadě interiérů. V roce 1970 nechal patentovat právě tento způsob povrchové úpravy. Na první pohled se může zdát, že některé jeho práce nemají s klasickou fotografií nic společného. „Když se mě ptali, jestli jsem fotograf, nebo grafik, říkal jsem, že jsem výtvarník, který pracuje s využitím fotografické techniky. Zachycenou skutečnost přetvářím do grafické podoby. Hmotnou předlohu podřizuji výtvarnému záměru,” objasnil autor.
Postupa nic neodkládá. Řeší vše ihned, stále je plný optimismu a obdivu k ženám. „Výtvarník musí mít dobré zázemí v rodině. Moje žena si vždy dokázala poradit, vždy mě podporovala. Žili jsme skromně a díky ní přesto tak, jako bychom byli bohatí. Je to otázkou myšlení. Ženy jsou pro mně v mnoha oborech lepší, houževnatější než muži. Také jsou inspirující,” vyjádřil svůj vztah k ženám Ladislav Postupa.
V nedávných dnech vyšla kniha Petra Flejberka o Postupově životním osudu. Útlá a přesto výjimečná publikace s názvem È pericoloso sporgersi představuje nejen Postupu-výtvarníka, ale také velmi autenticky Postupu–člověka. Výstižný název v českém překladu znamená „je zakázáno vyklánět se”, nebo ještě lépe – „je nebezpečné vyčnívat”. Toto varovné upozornění v italštině, které je známé z parapetů oken vlaků, plně a ironicky vystihuje Postupovy životní i výtvarné postoje. Kniha mapuje všechna důležitá období jeho života, obsahuje řadu vzpomínek svérázně podaných samotným výtvarníkem. Obsahuje i odborný výklad vybraných prací a hodnocení renomovaných odborníků z oblasti fotografie a umění. Pro čtenáře se stává klíčem k pochopení Postupovy tvorby.
Fotografie ze křtu knihy si můžete prohlédnout na této webové stránce Krajské vědecké knihovny v Liberci, několik ukázek z díla Ladislava Postupy je k vidění na webu Svazu českých fotografů.
Text © Monika Klemšová
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autora a vydavatele je zakázáno.)