Kyndrová vs. Kocáb
Většina z nás asi zaregistrovala zprávu, která před pár týdny proběhla denním tiskem, o tom, že známá dokumentaristka Dana Kyndrová se hodlá soudit s dnes už bývalým ministrem a dnešním zmocněncem vlády pro lidská práva a menšiny Michaelem Kocábem.
Pro připomenutí si na webových stránkách lidovky.cz můžete přečíst, co vyšlo 21. dubna 2010 v Lidových novinách. Druhý den pak Dana Kyndrová napsala do LN ještě vlastní prohlášení, to však už noviny neotiskly. Fotografii, o kterou se jedná, si můžete prohlédnout na této stránce, knihu Michaela Kocába Když nebyl čas na hraní – Vzpomínky na revoluci, odsun Sovětů, na Václava Havla, Franka Zappu... vydalo nakladatelství Daranus a její titulní stránku můžete vidět například zde.
Zde uvádíme v plném znění prohlášení Dany Kyndrové, které Lidové noviny neuveřejnily:
Michael Kocáb a autorská práva
Pohybuji se ve fotografické branži přes třicet let, řadu let jsem byla ve správní radě Asociace fotografů, jsem členkou sekce fotoreportérů při Syndikátu novinářů a velmi často jsme se svými kolegy řešili problém zneužívání autorských práv právě u fotografií. Ačkoliv jsme již 20 let po Listopadu, stále v naší společnosti přetrvává nešvar z dob tzv. komunismu, kdy se právo na majetek či duševní vlastnictví (autorská práva) běžně ignorovalo a člověk se víceméně nemohl bránit.
Holedbáme se nyní, jak jsme už součástí Evropy, s velkým halasem přejímáme trendy tzv. politické korektnosti, bojíme se použít slovo cikán či muslim, aby nám nebylo vytýkáno, že jsme rasisté, neb tyto skupiny okamžitě vystartují a dostávají obrovský mediální prostor. Ovšem zapomínáme na to, že v těchto evropských zemích, kde nebyla přerušena demokratická tradice, je zcela běžné právě respektování základních práv týkajících se majetku či duševního vlastnictví. Tam by si něco podobného jako pan Kocáb nikdo nedovolil.
Uvedu jeden z mnoha příkladů, se kterým jsem se setkala. Jednou se na mne obrátila evangelická farnost kdesi v severním Německu s tím, zda mohou použít jednu moji fotku do své brožurky, a že nemají na honorář. Samozřejmě jsem jim dala souhlas. Uvádím to proto, že bych se asi určitě nikdy nedozvěděla, že tu fotku použili, ale oni považovali za samozřejmé mě vyhledat a zeptat se. To je elementární slušnost a dodržování pravidel.
Od tohoto principu se poté odvíjí vše kolem nás, ne jen od velkohubých proklamací, že budeme brojit proti nespravedlnosti a hájit práva menšin. Já, ani ostatní kolegové fotografové, kteří na podobné jednání narážejí dnes a denně, nepatříme mezi tzv. ohrožené menšiny, naše problémy nejsou mediálně atraktivní, tudíž se přehlížejí.
Přiznám, že jednání pana Kocába mě vyburcovalo k tomu, abych přes jeho „popularitu” jménem celé fotografické obce upozornila na tento dlouhodobý problém. Pan Kocáb by jistě sám jako kumštýř nebyl nadšen, kdyby najednou zjistil, že jeho píseň či její část někdo použil třeba do svého dokumentu a ani tam neuvedl, že on je autorem.
Vysvětlení, že si přece nemohl pamatovat, kde si tu píseň nahrál a čí je, by pan Kocáb určitě nepřijal.
A to už nemluvím vůbec o tom, že moje fotografie, která byla použita na titulu knihy, byla naprosto diletantsky grafikem ořezána, takže její původní vyznění je zcela deformováno. Vzpomínám, že i za dob totality mi obrazoví redaktoři volali, pokud chtěli udělat u mých fotografií nějaký výřez, zda s tím souhlasím. Toto je naprostá ignorance autorských práv, a to nadruhou.
Jako velmi výstižná mi připadají slova jednatele nakladatelství, na něž se pan Kocáb snaží svoji vinu svést: „Tohle je situace, která se stává docela často. My rádi zaplatíme, v tom není problém.” Právě v tom, že se to stává často, spočívá celý ten problém, což ovšem pan jednatel asi nechápe. Skutečnost, že to ovšem nechápe exministr a současný zmocněnec pro lidská práva, je docela špatný signál pro nás pro všechny.
Dana Kyndrová, 22.04.2010
Požádali jsme Danu Kyndrovou také o osobní vyjádření pro portál fotomonitor.info, které si můžete přečíst na této stránce.
Text © Dana Kyndrová
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)
