Průzkum Britské fotografické rady
Britská fotografická rada (BPC) byla založena v roce 2008 jako organizace zastřešující převážnou většinu asociací profesionálních fotografů či fotožurnalistů a prostřednictvím sdružení BAPLA také fotoagentur ve Velké Británii. Zastupuje zájmy svých členů a tlumočí jejich názory britské vládě, Evropské komisi a dalším institucím. Jejím cílem je také zlepšovat přístup k využívání fotografií a podporovat dodržování etického kodexu nejen v tomto ohledu, ale také při zaměstnávání fotografů a při distribuci jejich děl prostřednictvím agentur.
K jejím členům patří Asociace fotografů (AOP), Britská asociace obrazových knihoven a agentur (BAPLA), Britský institut profesionálních fotografů (BIPP), Asociace britských fotografů-novinářů (BPPA), Ústředí fotografů na volné noze (BFP), Výsadní institut novinářů (CIOJ), Editorial Photographers UK (EPUK), Asociace mistrů fotografů (MPA), Národní asociace tiskových agentur (NAPA), Národní svaz novinářů (NUJ), Pro-Imaging (PI), Fotografická síť Redeye (Redeye) a Královská fotografická společnost (RPS).
Stejný průzkum mezi profesionálními fotografy provedla BPC už loni, k dispozici jsou tedy data o stavu profesionální fotografie ve Velké Británii za léta 2008–2009 (každý rok jsou pokládány otázky, které se týkají situace v předchozím roce).
Průzkum byl anonymní a měl několik sekcí. V první části odpovídali jeho účastníci, kterých bylo 1698 (o 64 % víc než rok předtím), na otázky týkající se přímo fotografů, jejich věku, pohlaví, vzdělání atd., druhá se zaměřila na problém autorských práv a třetí na fotografický business.
Vyplynulo z něj mnoho zajímavých poznatků, které jsou ve výsledné zprávě nejen úhledně graficky zpracovány, ale také opatřeny doprovodným komentářem. Průzkumu se zúčastnilo 82 % mužů a 18 % žen, ženy mají největší zastoupení (35 %) v nejnižší věkové skupině 26-30 let, nejvíce fotografů (téměř 17 %) spadá do věkové skupiny mezi 46-50 lety.
Devadesát jedna procent účastníků pracovalo na volné noze, jen 9 % jich bylo zaměstnáno, a to převážně v oblasti zpravodajství. Na otázku, jakou část příjmů účastníků průzkumu tvořily v roce 2009 příjmy z fotografie, odpovědělo 61 %, že z fotografie pocházely veškeré jejich příjmy, u 12 % to bylo více než tři čtvrtiny, u 9 % něco mezi polovinou a třemi čtvrtinami a u 18 % méně než polovina. Příjmy mimo oblast fotografie tak mělo přes 40 % fotografů na volné noze a kupodivu dokonce i více než 13 % zaměstnaných fotografů. Zaměstnaní fotografové přitom měli v průměru vyšší příjmy než fotografové na volné noze.
Více než polovina fotografů uvedla, že v oboru pracují déle než 15 let. Pětina účastníků průzkumu se fotografii věnuje méně než pět let, deset procent fotografů pak déle než 36 let. Z výsledků průzkumu také vyplývá, že mnoho lidí se rozhodlo stát se profesionálními fotografy až kolem čtyřiceti let věku, když předtím pracovali v jiných oborech.
Pokud jde o vzdělání, 53 % respondentů neabsolvovalo žádné fotografické školy nebo kursy profesionální fotografie; ve věkové skupině mezi 18 a 40 lety mělo fotografické vzdělání 24,5 % účastníků, mezi staršími 41 let bylo takových lidí jen 9 %. Sedmdesát tři procent respondentů odpovědělo, že odborné vzdělání považuje za „nezbytné, přínosné nebo užitečné”, jen 5 % je ale považovalo za „nezbytné”.
Osmdesát pět procent respondentů pracovalo zcela samostatně a nikoho nezaměstnávalo, 8 % mělo jednoho zaměstnance, 3 % dva zaměstnance, 2 % tři, 1 % čtyři a 1 % dokonce zaměstnávalo 5-20 lidí.
Jedna z otázek se týkala také percentuálního zastoupení jednotlivých fotografických oborů v celkových příjmech z fotografie – z odpovědí vyplývá, že málokterý fotograf se specializuje výhradně na jednu oblast, protože průměrný podíl žádného z jednotlivých oborů nepřesáhl 50 %. Nejspecializovanější skupinou jsou zřejmě paparazzové, kteří tvořili 6 % z celkového počtu respondentů, neboť u nich byl tento podíl nejvyšší – dosahoval více než 40 %. Hned za nimi pak následují fotožurnalisté a sportovní fotografové.
Autoři průzkumu chtěli dále vědět, pro jaké typy klientů fotografové v roce 2009 pracovali – ve výčtu byly soukromé osoby, firemní klientela, časopisy, noviny, fotoagentury, marketingové a PR agentury, reklamní agentury, charity, knižní nakladatelé, vzdělávací sektor, vláda či místní samosprávy, umělecké galerie nebo sběratelé uměleckých děl, televize nebo filmové produkce, modelingové agentury nebo samostatné modelky, odbory, nevládní organizace, armáda, policie nebo záchranné složky. Největší oblastí fotografického trhu byly soukromé osoby, pro něž pracovalo 40 % fotografů, přičemž jejich obrat z tohoto sektoru tvořil 60 % jejich celkového obratu.
Text © Lubomír Synek
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)
