Dnes je 18.5.2012


Čas od času rozesíláme zájemcům informace o změnách a novinkách na stránkách tohoto portálu. Zadáte-li sem svůj e-mail, přidáme do seznamu adresátů i vás.

Kliknutím na tuto ikonu se můžete přihlásit k odběru novinek ve formátu XML:
RSS Feed RSS kanál

__________________

Zajímáte se
o umělecké dění?
Čtěte artmagazin.eu.
artmagazin.eu
__________________



English Homepage
Tento portál,
jehož účelem je přinášet takové informace a zajímavosti z oblasti profesionální fotografie, kterým se ostatní odborná média příliš soustavně nevěnují, nevznikl s podporou Evropské unie ani žádných veřejných fondů. Pokud se vám projekt fotomonitor.info líbí, můžete jej podpořit autorskou spoluprací, zadáním inzerce, objednáním některé z nadstandardních služeb v databázi výstav nebo umístěním loga fotomonitoru na vlastní webové stránky.

Přehled všech anket
Podporujeme Manifest
za používání
metadat

Podporujeme Manifest za používání metadat

Zpět na hlavní stránku

Průzkum Britské fotografické rady
(dokončení)

Poslední skupina otázek se týkala podmínek pro podnikání profesionálních fotografů, jejich obratu a zisku nebo výše mzdy:

Jak by váš business ovlivnilo případné schválení některých zákonů? Schválení zákona o osiřelých dílech by podle 33 % fotografů negativně ovlivnilo jejich podnikání závažně, podle 21 % mírně, podle 40 % by to nemělo ani pozitivní, ani negativní vliv. Pokud by zákon zjednodušil procedury spojené s vymáháním nároků za porušení autorských práv, výrazně by to fotografickému podnikání prospělo podle 45 % autorů, podle 37 % by to prospělo mírně, podle 15 % by to ani neprospělo, ani neuškodilo. V případě, že by byla schválena legislativa stanovující povinně (pod sankcí) uvádět u zveřejněných fotografií jména jejich autorů, domnívá se 53 % respondentů, že by to podnikání výrazně prospělo, podle 31 % mírně prospělo a podle 14 % ani neprospělo, ani neuškodilo. Jestliže by zákon ztížil fotografování na veřejných místech, ovlivnilo by to výrazně negativně podnikání u 59 % procent fotografů, mírně negativně u 23 % a nijak u 15 %.

Jak často bylo vaše jméno uvedeno u zveřejněných fotografií? Mělo by být toto zveřejňování povinné? Devět procent fotografů odpovědělo, že jejich jméno nebylo uvedeno ani jednou, u 29 % bylo jméno autora uvedeno v méně než čtvrtině případů, u 19 % mezi čtvrtinou a polovinou, v 23 % mezi polovinou a třemi čtvrtinami, u 20 % pak bylo jméno uvedeno ve více než třech čtvrtinách případů. Šedesát tři procent fotografů se domnívá, že uvádění jmen autorů by mělo být povinné a nesplnění této povinnosti by mělo být sankcionováno, podle 33 % by to tak mělo být do jisté míry, 4 % fotografů byly proti tomu.

Odpovědi na otázku Jaký byl v roce 2009 váš obrat a zisk nebo jakou jste dostával mzdu? také nemají přílišnou vypovídací hodnotu, protože jejich pravdivost samozřejmě nebylo možno ověřit. Nejvíce fotografů na volné noze (16 %) uvedlo, že jejich obrat činil v loňském roce něco mezi 10 000-20 000 librami, a pokud jde o zisk, uvedlo největší procento respondentů (35 %), že nepřekročil částku 10 000 liber. Zaměstnaní fotografové na tom byli lépe – jejich plat se pohyboval v rozmezí 20 000-30 000 liber. Jestliže průměrná hrubá mzda britského zaměstnance byla v roce 2009 25 800 liber, průměrný zisk fotografů na volné noze byl 18 821 liber a průměrný plat u zaměstnaných fotografů dosáhl výše 34 535 liber. Pouze 19 % fotografů na volné noze dosáhlo zisku většího než 30 000 liber, u zaměstnanců činil podíl takto vydělávajících fotografů 35 %.

Ve srovnání s rokem 2008 dosáhlo 29 % fotografů výrazně nižšího zisku, kolem 20 % jich hlásilo zisky „poněkud nižší”, „zhruba stejné” nebo „poněkud vyšší”, pouze 11 % jich mělo zisky výrazně vyšší. Autory průzkumu také zajímalo, jak fotografové odhadují výhled zisků pro následující rok – zatímco v minulém průzkumu byl odhad pro rok 2009 pesimističtější, než jak to nakonec reálně dopadlo, odhady zisků v roce 2010 jsou celkově optimističtější než před rokem.

Na otázku Co nejvíce ohrožuje vaše podnikání? odpověděly téměř tři čtvrtiny profesionálních fotografů, že je to konkurence amatérů, 67 % spatřuje hrozbu ve snižujících se honorářích, 56 % ve stále nižší poptávce, 51 % ve stále se zvyšujících nákladech včetně cen fotografického vybavení, 49 % respondentů považuje za hrozbu legislativu, která omezuje fotografování na veřejnosti, pro téměř stejný počet fotografů představuje hrozbu porušování autorských práv, čtyřicet procent fotografů se bojí konkurence fotoagentur a 36 % konkurence ostatních profesionálů.

Dozvěděli jste se, že v posledních třech letech došlo k porušení vašich autorských práv? Na tuto otázku odpovědělo kladně 59 % respondentů. Nejčastěji, u 61 % těchto fotografů, se jednalo o jeden až pět případů, u 18 % pak o 6 až 10 případů. Jakou mají podle vašeho odhadu tato porušení tržní hodnotu? Průměrný honorář, o který porušením svých autorských práv fotografové v loňském roce přišli, je 3605 liber, téměř polovina respondentů tuto hodnotu odhadovala v rozmezí 400 až 2000 liber.

K porušení autorských práv nejčastěji (ve 45 %) docházelo na internetu, a to stejnou měrou na webových stránkách novin a časopisů a na osobních webových stránkách nebo blozích. Přes 30 % neoprávněných užití bylo zjištěno na webech společenských médií a téměř čtvrtina na firemních stránkách. Mezi tištěnými médii se na prvním místě umístily časopisy (24 %), noviny (22 %) a reklama (16 %).

Třicet procent autorů se porušením svých autorských práv zabývalo vždy, 17 % ve většině případů, 28 % v některých případech a čtvrtina fotografů proti němu vůbec nikdy nic nepodnikla. Polovina fotografů uvedla, že se porušením svých autorských práv nezabývali, protože se jim nechtělo podstoupit nezbytný právní proces, i když ke zneužití došlo v Británii; v téměř třetině případů došlo ke zneužití v cizině a pro autory by bylo neschůdné se v cizí zemi s někým soudit. V sedmnácti procentech se nepodařilo zjistit, kdo vlastně za porušení práv odpovídá. Pokud jde o způsob, jakým se autoři domáhali satisfakce, téměř dvě třetiny poslaly žádost o dodatečné zaplacení, 12 % fotografů požádalo o odstranění snímku z webové stránky, 11 % využilo služeb právníka a v 8 % požádali o uvedení jména fotografa nebo odkazu na vlastní webové stránky.

Fotografové, kteří se porušením svých autorských práv zabývali, získali ve 43 % částku mezi 100-500 librami, v 31 % dokonce jen 100 liber nebo méně. Devět procent fotografů dostalo mezi 500-1000 librami, 16 % mezi 1000-5000 librami, 3 % pak více než 5000 liber. Pouze třetina jich však byla s výsledkem spokojena.

Poslední otázka se týkala registrování fotografií v USA – k tomuto kroku přistupuje pouze 3,3 % britských profesionálních fotografů. Pokud k porušení autorských práv dojde ve Spojených státech, jsou ve výhodě ti autoři, kteří tam svá díla včas zaregistrovali. Mají totiž naději vysoudit výrazně vyšší odškodné než v případě nezaregistrovaných snímků. Britské zákony však registraci nevyžadují, a tak téměř 97 % autorů svá díla v USA neregistruje.

Zde jsme uvedli pouze stručný nástin výsledků tohoto průzkumu. Zájemci o podrobnější a přehlednější prezentaci si mohou zprávu Britské fotografické rady stáhnout na této stránce.

Nahoru

Text © Lubomír Synek
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)