Fotografické setkání v Arles
(Les Rencontres d'Arles, 3. 7. – 19. 9. 2010)
Čtyřicátý první ročník vedený osvědčeným ředitelem Françoisem Hébelem, spolu s nadací LUMA a za spolupráce s dvaceti kurátory, sběrateli i řediteli mezinárodních institucí, byl naplněn šedesáti výstavami, tvůrčími dílnami i přehlídkou nejnovějších fotografických publikací, vydaných za poslední rok. Trval od začátku července až do 19. září a odehrával se v galeriích města, v muzeu Réattu, četných kostelech, klášteře sv. Trofima nebo v impozantním Montmajoure či v rozlehlém areálu bývalého železničního depa na okraji města. Obsahově byl zaměřen na hostující stát – Argentinu, na svět rockové hudby a na tradiční fotografii. Profesionály i amatérskou obec uvítal nepřehlédnutelným maskotem – nachově zbarveným nosorožcem. Přestože kurátoři o fotografickou tvorbu, vznikající na východ od Německa (kromě ruské, prezentované zde kurátorkou Olgou Sviblovovou v rámci programu Ruský rok ve Francii), nejevili ani letos příliš velký zájem, může našince potěšit setkání se souborem Barbory a Radima Žůrkových i s pracemi Terezy Vlčkové, kteří byli jako jediní Češi zařazeni ve svěží kolekci ReGeneration2 – Zítřejší fotografie dnes, premiérově uvedené ve švýcarském Lausanne. Ta představila 80 autorů a 48 fotografických škol z 25 zemí.
Velká retrospektiva klasika černobílé fotografie Maria Giacomelliho byla příjemným připomenutím sociálních i krajinářských motivů italského klasika, podobně jako průřez průkopníka barevnou tvorbou tzv. „street photography” Rakušana Ernsta Haase. V kontrapunktu k historii zastupoval současný kvalitní černobílý dokument plný exprese a vizuálních symbolů Francouz Klavdij Sluban cyklem Transsibériades. Výstava sbírky Marina Karmitze v kostelním šeru nedaleko řeky Rhôny se soustředila na bezprostřední, pouliční, ale i v ateliérech aranžovanou fotografii (Christian Boltanski, Chris Marker, Annette Messanger, Antoine D’Agata, Anders Petersen, Christer Strömholm nebo Michael Ackerman) a měla až encyklopedický charakter. Jiné expozice sázely na přízeň i nefotograficky zaměřené veřejnosti, což především platilo o fotoskách a filmech z koncertů polozapomenutých i slavných legend hudebního světa. Nalezli jsme zde i výborné portréty Micka Jaggera od řady předních fotografů. Sbírka Polaroidu byla také spjata s mnohými ikonami slavných tvůrců, zato pozoruhodný Hans-Peter Feldman vystavil stovku černobílých portrétů různých lidí a profesí od prvého roku života do dovršení sta let. Propagandistické záběry z Číny let 1950–1970, včetně dodatečných retuší, s přibývajícími či mizejícími funkcionáři, dokládaly záměrnou manipulaci se skutečností na politickou objednávku.
Waste Land, jedna z úvodních večerních projekcí brazilského umělce Vika Munize, byla strhujícím filmem – příběhem, odehrávajícím se na periferním megasmetišti Jardim Gramacho. Podívaná byla protkaná tragickými lidskými osudy i vznikem osobitých obrazů lidí, seskupených z nalezených odpadků. Možná, že by tento pořad – v pohodlí domova – ocenil i český, uměnímilovný televizní divák.
Přes viditelné šetření finančními prostředky bylo v Arles z čeho vybírat. Oficiální program fotografického setkání tradičně doplňoval na výstavy bohatý Off festival. Bližší informace lze získat také na www.rencontres-arles.com.
Text a foto © Václav Podestát
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)












