Registrace fotografií u amerického Úřadu pro autorská práva (Copyright Office)
V dnešní době je prakticky nezbytností, aby fotografové své snímky nabízeli prostřednictvím vlastních webových stránek. To však s sebou zároveň přináší zvýšené riziko jejich krádeže a zneužití. A vzhledem k celosvětovému charakteru internetu mohou být snímky použity bez vědomí jejich autorů v podstatě v kterékoli zemi. Pokud se to stane, je velmi obtížné se svých práv domoci, protože majitelé webových stránek často nekomunikují, soudní řízení jsou vleklá a nákladná a v podstatě se vůbec nevyplatí je podstupovat, protože případně přiznaná náhrada často tyto náklady ani nepokryje.
Dojde-li ovšem k porušení autorských práv v USA, může být soudní spor záležitostí relativně jednoduchou a autora příliš nezatěžující. Základním předpokladem ovšem je, aby měl autor své snímky zaregistrovány u amerického Úřadu pro autorská práva (US Copyright Office) ještě před datem tohoto porušení a samotný případ porušení autorských práv byl dobře zdokumentován. Několik důvodů, proč by měli své fotografie v USA registrovat také fotografové neameričtí, shrnul ve svém blogu britský fotograf Jeremy Nicholl:
Jeremy v lednu tohoto roku zjistil, že se jedna z jeho fotografií objevila na webových stránkách, jejichž majitelem je jistá významná americká mediální firma. V únoru tento případ svěřil americké advokátce a už začátkem června dostal v rámci mimosoudního vyrovnání na účet pěticifernou sumu v dolarech. Nebýt toho, že snímek už předtím zaregistroval u Úřadu pro autorská práva, který je součástí Kongresové knihovny, byl by celý proces mnohem obtížnější, ochota právníků jít do takového sporu by byla mnohem menší a v neposlední řadě by se výrazně snížila také případně vysouzená částka.
Přes jednoznačné výhody registrace však své snímky registruje jen výrazná menšina amerických fotografů a z fotografů neamerických to nedělá prakticky nikdo. Obvykle se argumentuje tím, že registrační proces je příliš složitý a drahý. Podle Jeremyho však není pravda ani jedno, ani druhé. Dnes, kdy Úřad pro autorská práva přijímá registrace také on-line, se tento proces výrazně zjednodušil, a je to také levnější než registrace „papírová”. Počáteční zdání složitosti možná vyplývá z velkého množství typů uměleckých děl, která je možno registrovat. Je proto třeba soustředit se pouze na to, co se týká fotografií, a kromě toho v každé fázi on-linové registrace existuje možnost využít vyskakovací nápovědu. Pokud s tím bude někdo mít opravdu velké problémy, může se podívat na podrobné průvodce registračním procesem na některých webech, například Photoshelter nebo Photo Attorney.
Někteří evropští autoři často tvrdí, že registrovat snímky u amerického Úřadu pro autorská práva je zbytečné, protože USA jsou signatářem Bernské úmluvy, která ochranu uměleckých děl zajišťuje. To je sice pravda, ale v praxi se ukazuje, že bez registrace je tato ochrana nedostatečná a případně vysouzená náhrada škody bývá velmi malá.
Najednou je možno zaregistrovat neomezené množství snímků, za což fotograf zaplatí 35 dolarů. Vzhledem k tomu, že nové snímky je třeba zaregistrovat do 90 dnů od jejich vytvoření, nabízí se registrovat své práce v pravidelných intervalech čtyřikrát až pětkrát do roka. Za 175 dolarů ročně pak budou všechny registrované fotografie chráněny v celých Spojených státech.
Jeremy Nicholl fotografům doporučuje dodržovat následujících deset zásad, které jim v případě porušení jejich autorského práva některou americkou firmou umožní získat solidní odškodnění:
1. Registrujte své snímky u amerického Úřadu pro autorská práva. Za každé zneužití registrované fotografie můžete dostat odškodnění až 150 000 dolarů a ještě k tomu úhradu všech soudních a právnických výdajů. A neomezujte se jen na ty „nejlepší” fotografie – registrujte všechno. Nikdy totiž nevíte, co se zrovna bude internetovým zlodějům hodit. Pokud je snímek natolik dobrý, že vám je líto ho vymazat, zaregistrujte ho.
2. Dbejte na to, aby bylo jasné, že majitelem autorských práv k dané fotografii jste vy. Není nutné opatřovat každou fotografii viditelným vodoznakem – příliš výrazný vodoznak bývá rušivý, ten nevýrazný lze snadno odstranit. A stejnou právní ochranu vám poskytne i text s informací o autorských právech, který umístíte hned vedle fotografie.
3. Zřiďte si v Googlu upozornění (alert) na své jméno. V mém případě firma uveřejnila neoprávněně užitou fotografii i s mým jménem, takže jsem to zjistil hned druhý den.
4. Jakmile se o porušení svých autorských práv dozvíte, zkopírujte si obrazovku s danou stránkou, tuto stránku si stáhněte, abyste měli k dispozici její zdrojový kód, a zkopírujte obrazovku se stránkou z vašeho vlastního webu, kde bude vidět zneužitý snímek i s údaji o vašem autorství. Hodit se můžou i kopie jiných stránek, na kterých je možno vaši fotografii nalézt, například vyhledávání Googlu. Zkontrolujte, jestli u neoprávněně použitého snímku zůstala uvedena vaše metadata – pokud byla odstraněna, jedná se o další protiprávní jednání. Uvědomte si, že právníkovi, kterého si najmete, se může hodit jakákoli drobnost.
5. Firmu, která vaše autorská práva porušila, předem nekontaktujte. Nečekejte, že by vám její majitelé nabídli odpovídající odškodnění, nanejvýš obrázek stáhnou. A i kdyby se vám podařilo přimět je k placení, nedají vám o moc víc, než kolik by činil běžný honorář. Takže byste je jen utvrdili v přesvědčení, že krást se vyplácí.
6. Najměte si právníka. V USA existuje spousta dobrých právníků, kteří se specializují na duševní vlastnictví, a mnozí z nich budou ochotni vzít váš případ i na základě tzv. nahodilé smlouvy – za dohodnuté procento z vysouzené částky. Pokud je vaše fotografie zaregistrovaná, budete si moci mezi právníky vybírat.
7. Neexistuje „malé” porušení autorských práv. Moje fotografie byla použita na webových stránkách, o kterých jsem jakživ neslyšel, v šířce 468 pixelů. Možná by se vám chtělo nad takovým porušením mávnout rukou, ale zákon to naštěstí vidí jinak. V americkém právu slouží tresty za porušení autorských práv jako odstrašující prostředek. A kdo se i přesto odhodlá krást, musí počítat s tvrdým trestem. Za neoprávněné užití snímku o pár desítkách pixelů tak můžete vysoudit spoustu dolarů.
8. I když se třeba zdá, že majitelem stránky, která vaši fotografii neoprávněně použila, je nějaká malá firma, všechno může být jinak. V mém případě se zjistilo, že stránky, které zprvu vypadaly jen jako pěkně vyvedený blog, před pár lety koupila jedna z největších světových mediálních firem, a to za deset milionů dolarů.
9. Vžijte se do role vyšetřujícího soudce. Většina webů, které se porušování autorských práv dopouštějí, tak činí opakovaně. I když třeba majitelé firmy budou tvrdit, že váš případ je ojedinělý, opatřete si důkazy, že to není pravda. Já jsem zjistil, že na webových stránkách, které můj snímek bez svolení použily, je dalších padesát případů neoprávněného užití fotografií jiných autorů. S tím už se dá u soudu dobře argumentovat a obhajoba proti tomu nic nesvede.
10. Pokud své fotografie prodáváte prostřednictvím fotoagentury, nespoléhejte se na to, že agentura vaše autorská práva ochrání. S překvapením jsem zjistil, že řada evidentních porušení autorských práv se týká obrázků stažených z webů i těch nejslavnějších fotografických agentur.
Tímto svým desaterem Jeremy Nicholl vzkazuje všem, kteří si myslí, že všechno, co se dá na internetu najít, je zadarmo, že to tak není. Zákony platí pro každého, a jestliže technický pokrok na jedné straně někomu umožní neoprávněně využívat umění jiných, pak tatáž technologie dokáže takové neoprávněné užití najít. Kdo krade, bývá chycen a po zásluze potrestán.
Celý text najdete na blogu Jeremyho Nicholla.
Zkrácený volný překlad (s laskavým svolením Jeremyho Nicholla) © Lubomír Synek
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)
