Dnes je 19.11.2017


Čas od času rozesíláme zájemcům informace o změnách a novinkách na stránkách tohoto portálu. Zadáte-li sem svůj e-mail, přidáme do seznamu adresátů i vás.

Kliknutím na tuto ikonu se můžete přihlásit k odběru novinek ve formátu XML:
RSS Feed RSS kanál

__________________

Zajímáte se
o umělecké dění?
Čtěte artmagazin.eu.
artmagazin.eu
__________________

Nejrozsáhlejší databáze fotografických výstav na českém internetu přináší základní údaje o mnoha desítkách právě probíhajících výstav v celé republice a nabízí naprosto unikátní možnost vyhledávání v tisícovkách záznamů podle různých kritérií. Chcete-li do databáze přidat výstavu, kterou právě pořádáte, můžete informace o ní vložit do tohoto formuláře.


English Homepage

N E J N O V Ě J Š Í
Z P R Á V Y

Jste plátcem DPH a prodáváte fotografie přes internet konečným spotřebitelům v cizině? Pokud ano, týkají se vás následující změny v zákoně o DPH.

Do sekce věnované autorským právům jsme přidali novou stránku často kladených otázek.

Evropská komise vyzvala veřejnost k podávání připomínek k revizi autorského práva v EU.

Do 14. ledna 2014 můžete zasílat návrhy na Osobnost české fotografie za minulý rok.

Výstavou Slovenská nová vlna, 80. léta, se v Praze otevírá Dům fotografie.

Josef Koudelka se dohodl s UPM a věnuje mu soubor 537 fotografií.

Mají čeští fotografové zájem o autorská práva? Nečinnost vedení jejich profesních organizací naznačuje, že to moc slavné nebude.

Vzhledem k tomu, že nejnavštěvovanější stránkou fotomonitoru je již od počátku databáze fotografických výstav, změnili jsme poněkud uspořádání webu, aby lépe odrážel zájmy jeho čtenářů.





Podporujeme Manifest
za používání
metadat

Podporujeme Manifest za používání metadat

Zpět na hlavní stránku

Jak je to s autorskými právy u portrétní fotografie?

Až k Soudnímu dvoru Evropské unie, který je nejvyšším soudem EU, se dostal případ fotografií unesené Nataschy Kampuschové, jež byly zveřejněny bez souhlasu jejich autorky.

Rakouská fotografka Eva-Maria Painerová, která se živí pořizováním snímků dětí v mateřských školách a jeslích, malou Nataschu vyfotografovala právě ve školce. V roce 2006, kdy se Kampuschové podařilo uprchnout svému vězniteli, a ještě předtím, než poskytla televizi první rozhovor, otisklo fotografii paní Painerové, nebo ji zveřejnilo na svých internetových stránkách, patero rakouských a německých novin, a to bez jejího vědomí i bez uvedení jména autorky, případně pod jménem jiného fotografa. Navíc v několika případech tuto fotografii počítačově upravilo tak, aby zachycovala předpokládanou současnou podobu Nataschy Kampuschové.

Fotografka všech pět vydavatelů (v Rakousku to byl Der Standard, v Německu pak Axel Springer, Süddeutsche Zeitung, Spiegel a M. DuMont Schauberg) zažalovala u rakouského soudu pro porušení autorských práv. Vídeňský Obchodní soud vznesl k Soudnímu dvoru EU takzvanou „žádost o rozhodnutí o předběžné otázce”, neboť chtěl vědět, jestli je podle unijního práva správné jeho stanovisko, které dosti překvapivě zaujal při prvním projednávání – domníval se totiž, že portrétní fotografie neposkytuje autorovi dostatečnou tvůrčí svobodu, a proto je autorským právem chráněna méně než fotografie jiné.

Rakouský Nejvyšší soud pak rozhodl, že k počítačové úpravě fotografií tito vydavatelé nepotřebovali za účelem jejich zveřejnění autorčin souhlas, protože mělo jít o tzv. volné užití. Další předběžná otázka tedy směřovala k tomu, zda v tomto případě měli vydavatelé právo upravit tuto fotografii a zveřejnit ji, i když nešlo o užití „v zájmu trestního soudnictví”, neboť fotografie nebyla uveřejněna pro účely pátrání bezpečnostních orgánů a z úředního podnětu.

Soudní dvůr EU i přes námitky vydavatelů o nepřípustnosti předběžných otázek a s odvoláním na ustanovení Bernské úmluvy a smlouvy WIPO (Světové organizace duševního vlastnictví) o právu autorském, jež obě byly Evropským společenstvím přijaty a začleněny do unijního práva, tato stanoviska jednoznačně odmítl a ve svém rozsudku uvedl:

...„fotografický portrét může podle tohoto ustanovení požívat autorskoprávní ochrany za podmínky – jejíž splnění přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu v každém jednotlivém případě – že je duševním výtvorem autora, který odráží jeho osobnost a je výrazem jeho rozhodnutí učiněných na základě jeho tvůrčí svobody při realizaci této fotografie. Bylo-li ověřeno, že dotčený fotografický portrét splňuje požadavky na dílo, není tento portrét chráněn v menším rozsahu, než jsou chráněna všechna ostatní díla, včetně děl fotografických.”

Při zvažování této problematiky postupoval Soudní dvůr takto (uvádíme zde doslovnou citaci české verze rozsudku zveřejněného na oficiálních webových stránkách Soudního dvora):
„Pokud jde zaprvé o otázku, zda realistické fotografie, a zejména fotografické portréty, požívají autorskoprávní ochrany podle článku 6 směrnice 93/98, je důležité uvést, že Soudní dvůr již v rozsudku ze dne 16. července 2009, Infopaq International (C-5/08, Sb. rozh. s. I-6569, bod 35) rozhodl, že autorské právo lze uplatnit pouze ve vztahu k předmětu, jako je například fotografie, který je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.
Jak vyplývá ze sedmnáctého bodu odůvodnění směrnice 93/98, o vlastní duševní výtvor autora se jedná tehdy, pokud odráží jeho osobnost.
Tak je tomu tehdy, pokud mohl autor při realizaci díla vyjádřit své tvůrčí schopnosti prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě své tvůrčí svobody”...
„Pokud jde o fotografický portrét, je třeba uvést, že autor bude moci rozhodnutí na základě své tvůrčí svobody učinit několika způsoby a v různých fázích jeho realizace.
V přípravné fázi může autor zvolit kompozici, postoj fotografované osoby či osvětlení. Při snímání fotografického portrétu může zvolit rámování, úhel snímku, nebo také vytvořenou atmosféru. Konečně při výtisku snímku může autor zvolit mezi různými existujícími technikami vyvolání tu, kterou si přeje použít, nebo také případně využít programového vybavení.
Prostřednictvím těchto jednotlivých rozhodnutí tak může autor fotografického portrétu vytvořenému dílu vtisknout svůj ,osobní dotek’.
V důsledku toho nelze stran fotografického portrétu tvrdit, že by byl prostor autora pro využití jeho tvůrčích schopností nezbytně omezený, či že by vůbec neexistoval.”

Fotografie Evy-Marie Painerové podle soudu tyto předpoklady splňovaly, neboť mimo jiné „sama navrhla jejich pozadí a rozhodla o držení a výrazu obličeje, obsluhovala fotoaparát a tyto snímky vyvolala”.

K tomu, zda měli vydavatelé právo fotografii zveřejnit, aniž by tak učinili „po dohodě a v koordinaci” s příslušnými vnitrostátními orgány, Soudní dvůr jednoznačně konstatoval: ...„takový sdělovací prostředek, jako je vydavatelství tisku, nesmí z vlastního podnětu užít dílo chráněné autorským právem a dovolávat se přitom cíle veřejné bezpečnosti”.

Takový je tedy výklad unijního práva (pro fotografy jistě potěšující), jímž by se měly všechny soudy ve státech Evropské unie řídit. Soudní dvůr EU ovšem nerozhodoval o meritu věci. Vnitrostátní soud musí následně věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím tohoto Soudního dvora. Jeho rozhodnutí je závazné také pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Nahoru

Text © Lubomír Synek
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autorů a vydavatele je zakázáno.)